Ve druhém profilovém rozhovoru sezony, jsme si vzali na paškál obránce mužského áčka Jiřího Martynka. V rozhovoru jsme probrali jeho začátky ve florbale, jeho nový projekt Skilltajm a mnoho dalšího. Přejeme vám příjemné čtení.
Už své 600. utkání odtrénoval Jiří Kajfosz na lavičce Třince. Na který zápas vzpomíná nejvíce? Proč koučoval bez bot? Jirka se také podíval do věštecké koule a řekl nám, kde vidí třinecký florbal v budoucnosti. Jak jde skloubit rodičovství a prezidentování v klubu? To a mnohem více nám řekl trenér mužů a prezident klubu Jiří Kajfosz.
Jak dlouho strávíš přípravou na soupeře, s kterým máte hrát?
Tohle je hodně závislé na fázi sezóny. V základní části se soustředíme především na sebe. V tréninkovém týdnu se spíš věnujeme věcem, které chceme rozvíjet v naší hře, ale zařadíme také věci (např. rozehrávka, obrana,..), které víme, že se nám v následujícím zápase mohou hodit. Velký rozdíl je ale v play off, kde už jdeme po detailech a rozebereme si soupeře do šroubku. U videa si ukážeme na specifika hry soupeře, zvyklosti klíčových hráčů, standardky, přesilovky. Taková příprava zabere klidně 10-15 hodin. Tady už také veškerý tréninkový proces podřizujeme sérii, kterou právě hrajeme.
A jak dlouho hodnocením po skončení zápasů?
Bezprostředně po skončení zápasu, který prohrajeme, zápas obvykle nehodnotím. Vzhledem k ne pozitivním emocím je to v daný moment k ničemu. Všechny zápasy si pak rozebereme před následujícím tréninkem. Pokud máme video ze zápasu, tak příprava rozboru trvá cca 5-6 hodin a samotný rozbor s hráči půl hodiny.
Je rozdíl v čase, když hrajete venku, a když hrajete doma?
Záleží, kolik podkladů z daného zápasu mám k dispozici. Výhodou domácích zápasů je to, že máme vždy kvalitní video a slušnou porci detailních statistik.
Spolupracuješ jako trenér mužů i s trenéry nižších kategorii a vyhlížíš si talenty do mužské kategorie?
Je naší strategií, že se snažíme stavět elitní týmy převážně na vlastních odchovancích, takže se samozřejmě snažím mít přehled. V nejužším kontaktu jsem s trenéry juniorů Gorňasem (Dominik Gorný, pozn. red.)
a Ščigim (Petr Ščigel, pozn. red.), jelikož se naše kategorie úzce prolínají. A možná to někoho překvapí, ale mám docela přehled také o šikovných hráčích z nejmladších kategorií např. starších žáků či mladších žáků.
Vrátím se zpátky do sezony 2021/2022, jak bylo náročné kluky namotivovat, když se dvě sezony předtím nedohrály, aby do této sezony dali všechno, a že už žádné vypnutí soutěží nenastane?
Jelikož jsme v době zastavení soutěží byli poslední krok od postupu do Národní ligy, srazilo to asi nás všechny. Ve středu v noci jsme vyhráli rozhodující 5. zápas v Brně a ve čtvrtek ráno se soutěže zastavily. Scházelo vyhrát poslední sérii proti Krnovu. Bohužel jsme se po restartu soutěží už v původní sestavě nesešli, jelikož se někteří rozhodli s florbalem nepokračovat. Jsem hlavně ale rád, že tyto okolnosti neměly větší dopad na odliv dětí.
V letošní sezoně jsi odtrénoval už své 600. utkání. Vybaví se ti nějaký zápas a rád na něho vzpomínáš?
Je toho za tu dobu fakt dost :). Specifický byl ten poslední zápas mužů před Covidem v Brně. Hrálo se už bez diváků, takže jsme si na tribuně alespoň rozvěsili náhradní sadu dresů místo fanoušků. Byl to emotivně hodně silný zápas. Filda si v poslední třetině roztrhal botu, tak jsem mu narychlo půjčoval svoji a zápas dokoučoval naboso. Mělo to všechno. Super byl také samozřejmě domácí Pohárový zápas proti Tatranu Střešovice, kde STaRS praskal ve švech nebo loňský poslední postupový zápas s Blanskem.
Podstatnou porci zápasů z tohoto čísla, ale tvoří také zápasy žen. Tam se mi vybavují třeba začátky ve 2.lize, kdy jsme jezdívali na zápasy v 6+1. Z té úspěšnější éry pak první semifinále play off proti Hradci, 2.místo na MČR s Juniorkami v Turnově (ne Trutnově!) a nakonec můj poslední zápas po 12 letech na střídačce žen a prohra v Liberci.
Čím si vysvětluješ, že florbal v Třinci je tak populární a chodí na něho stovky diváků?
Myslím, že lidé, kteří dělají florbal v Třinci, ho dělají srdcem a s vášní. A tohle je hrozně nakažlivé. Budujeme tady prostředí pro celé rodiny, ne jen pro jednotlivce.
Chystáte pro diváky, fanoušky nějaké novinky, speciality?
Tohle je otázka spíš na Lukiho Kupczaka a lidi kolem něj. My s týmem mužů se hlavně snažíme nachystat vrcholnou formu na rozhodující část sezóny, abychom došli co nejdál, a fanoušky naší hrou co nejvíce bavili.
Teďka trošku osobnější otázka. Jak jde skloubit prezidentování v klubu, trénování, rodičovství a normální práce?
Čím dál tím hůř, bohužel. Nějak jsme za ty roky narostli. Z nadšené party týmu 10 žen a 2 trenérů je tu kolos o 300 hráčích a 28 trenérech s nejvyššími ambicemi, který vyžaduje hrozně moc času a energie. Největší výzvou pro mě nyní je doplnit organizační tým klubu o svěží mládí, které vnese do věcí novou energii. Nechceme, aby klub stál dlouhodobě jen na 2 nebo 3 lidech a začal stagnovat. Chceme, aby se rozšiřoval, aby bylo do jeho budování zapojeno co nejvíce talentovaných lidí a aby byl pro své okolí stále atraktivní.
Podívali jsme se do minulosti, představ si, že máš koulí a vidíš v ní budoucnost. Kde vidíš třinecký florbal za 5,10 let? A kde FBC Intevo Třinec?
Pořád ve STaRSu :).
Doporučil bys nám nějaký seriál, film, knihu, co jsi naposledy četl nebo viděl?
Jednoznačně „Moje dětské modlitbičky“ nebo „Kuřátko a obilí“. Včera jsem je při uspávání četl 3x.
Děkuji za rozhovor a přeji krásný den.