Nejprve na juniory čekala kvalifikace do CE Soutěže juniorů, v té jim byli přidělení FBŠ Hummel Hattrick Brno, Torpedo Havířov a FBC ČPP Bystroň Group Ostrava. V kvalifikaci nejprve odehráli dva zápasy doma proti Hattrick Brnu, porážka 5:12 a o den později také porážka s Torpedem 1:13. Následovali tři zápasy na venkovních hřištích. V Ostravě utrpěli junioři vysokou porážku 8:20, těsně také prohráli druhý zápas s Brnem 5:8 a porážku si připsali také ve druhém zápase s Havířovem. Na poslední zápas kvalifikace se přesunuli hráči opět do haly STaRS, kde s Ostravou uhráli hezké skoré 4:7. V kvalifikaci neuhráli ani bod a bylo jasné že si zahrají 1. ligu.

Do skupiny 1. ligy byli Třinci nalosováni pražské týmy Black Angels, Wizards SO Praha 10 – Unite, TJ Sokol Královské Vinohrady. Druhé největší město mělo dvojíte zastoupení v této skupině – Sokol Brno I EMKOCase Gullivers a FBŠ Hummle Hattrick Brno. Poté ještě v základní části utkali s Florbal Vsetín, Zlín Lions a SOKOLI Pardubice.

Ve skupině uhráli junioři šest výher, dvě z toho po prodloužení nebo nájezdech a čtrnáct porážek. Ve dvaceti zápasech si tedy připsali šestnáct bodů. První výhru si připsali na domácí půdě v zápase proti Gullivers 23.11. Tento zápas musely rozhodnout až samostatné nájezdy, ale v nich byli úspěšnější domácí hráči a připsali si o bod víc. Hned druhá výhra byla o den později také proti brněnskému týmu, tentokrát do Třince přicestoval Hattrick. V tomto zápase se dokázali domácí dvakrát vrátit do hry, nejprve ze stavu 0:2 na 3:2 a podruhé z 3:4 na 7:4. Poté už to dohráli a vyhráli 8:5. Na další výhru čekali svěřenci trenéra Gornýho tři zápasy. Na venkovním hřišti Vsetína dokázali domácí zaskočit a v posledním zápase před Vánoci vyhrát 7:4. Po Novém roce se většina zápasů junioru přesunuly na venkovní hřiště. Také venku se jim dařilo, poprvé 18.1. ve Zlíně, kde po samostatných nájezdech brali výhru 5:4. O týden později vyjeli junioři do Brna, kde si v sobotu poradili s Gullivers, tento tým dokázali porazit v obou vzájemných zápasech. Po této výhře přišla série porážek, ale poslední výhru si nechali na ten nejlepší zápas. Na ten poslední! Pro spoustu kluků to byl poslední zápas v mládežnických kategoriích, a i když o nic nešlo šli do posledního zápasu na plno. Do STaRSu přijel Zlín a zápas přinesl osmnáct branek. Deset z nich vstřelili domácí hráči. Poslední zápas sezony Třinec vyhrál a Zlín se stal druhým týmem, kterého dokázali junioři dvakrát porazit.

Za zmínku v této sezoně stojí také School Match, který si vyzkoušeli junioři na Vsetíně. Na Lapač se vydali v předposledním kole, 11.2.2025 zápas začínal v 10:15. Cestu na tento School Match si našlo 305 fanoušků. Domácí trenér toto utkání okomentoval takto: „Děkuji hráčům, trenérům a fanouškům Třince, že se zúčastnili tohoto utkání. Školní utkání je vynikající v tom, že máte narváno a hráči chtějí hrát na maximum a zajímá je jen florbal. Povedlo se. Děkuji všem fanouškům, kteří utkání profandili a bavili se.“ Komentář k tomuto utkání přidal také třinecký trenér Dominik Gorný: „Chtěl bych moc poděkovat všem ze Vsetína, kteří se podíleli na vzniku a organizaci tohoto zápasu. Plná tribuna dětí a doufám, že se podařilo udělat dobrou vizitku florbalu a sportu obecně. Pro mě ten zápas měl přesah. Gratulace Vsetínu k zasloužené výhře, hráli moc pěkně. Pro nás náročný program, 3 zápasy ve 4 dnech ve 12 lidech, přesto díky klukům za obětavost. Pro některé dobré zrcadlo a ukázka reality, jak na tom jsou, nebo spíš nejsou. Díky našim fanouškům za podporu na tribuně.“ Toto utkání nedokázali třinečtí přetočit na svoji stranu, ale i tak to určitě pro kluky byl velký zážitek."

Chtělo by se říct, že poslední tým tabulky nemůže vévodit žádné statistice, opak je ovšem pravdou. Jak v kvalifikaci, tak i v základní části si našlo na domácí utkání v průměru nejvíce fanoušků. V kvalifikaci to bylo 139 lidí a v základní části podporovalo 95 diváků. Kdo v 1. lize juniorů skupiny B vstřelil nejvíce branek? Třinecký Daniel Tonowski s 33 přesnými trefami, druhý Engel dal 26 branek. Daniel Tonowski byl také druhý nejproduktivnější hráč v lize, nasbíral 41 kanadských bodů. Třinec je také lídrem ve vylučování se 152 trestnými minutami se umísti jednoznačně na první příčce. Na třetím místě se Třinec ocitl ve statistice úspěšnosti střelby. Na čtvrtém místě se umístili ve využívaní přesilovek, když využili každou třetí.

Sezonu zhodnotili také trenér Dominik Gorný a kapitán týmu Matěj Kováč.

Ahoj Dominiku, letos jste se rozhodli přihlásit juniory do nejvyšší soutěže, proč?

Ahoj, rozhodnutí ligu přihlásit vycházelo z meetingu s vedením klubu a dále z meetingu se samotnýma hráčema, kteří si vyšší ligu chtěli vyzkoušet a herně se posunout. Finální rozhodnutí pak bylo na mě. Ze sportovního hlediska důvod, proč ano, byl vytěžit kvalitní ročníky 2006 a doručit jim vysokou kvalitu zápasů, která v 2. lize juniorů není taková. Cíl byl, aby hráči mohli příští rok přejít do mužského A-týmu co nejlépe připraveni a nadějní dorostenci měli možnost hrát v juniorech kvalitní zápasy.

Jak bys celkově zhodnotil první sezonu týmu v nejvyšší juniorské soutěži?

Super zkušenost pro kluky i pro mne. Nebyl zápas, který by nebyl kvalitní a neměl by potenciál kluky posunout. Osobně, bylo nespočet věcí, které mi dělaly radost, byly super a budu na ně rád vzpomínat. Pak se objevily i horší chvíle, ale nic zas tak fatálního, kvůli čemuž bych nemohl sezónu hodnotit kladně.

S jakými očekáváními jste do sezony šli a kde se podle tebe nepodařilo naplnit cíle?

Sezóna měla dva cíle. Rozvojový, který byl primární a výsledkový, který byl sekundární. Do sezóny jsme šli jako nováčci bez zkušeností s kvalitnějším florbalem, to šlo vidět v kvalifikaci, kde nám zrcadlo nastavilo Torpédo, FBC Ostrava a Hattrick. Výsledkový cíl byl playoff – to se nepodařilo. Rozvojový cíl měl tři části – najít způsob hry, který může být úspěšný a bude založený na přednostech hráčů, což byla fáze srpen a září. Další byla o tom, dát hráčům to, co se nenaučili během x let v nižších kategoriích. Věnovali jsme se kultuře spolupráce pěti hráčů při hře na míčku a umění pracovat s tempem hry v různých fázích zápasu. V tom se nám dařilo solidně. Hodnotím to na základě toho, že kluci dokázali tréninkové prvky přenášet do zápasu, díky kterým se naše předvedená hra kontinuálně zlepšovala.

Byly v sezoně momenty, kdy sis řekl, že tým má na víc, než ukazují výsledky?

Ono já úplně na „kdyby“ hrát nechci. Šlo by říct, že byla řada zápasů, které jsme měli vyhrát, ale selhali jsme v udržení vedení nebo jsme měli fatální výpadky, díky čemuž bral body soupeř. Ale ano, každý pohled na tabulku po promarněném zápase byl hrozný.

Které zápasy byly podle tebe klíčové pro to, že se tým nedostal do play-off?

Ztracené vedení doma s Pardubicemi a SKV v třetí třetině zápasu. Prohra proti Wizards v Praze. Dvě prohry proti Black Angeles. Zbytek výsledků odpovídajících realitě.

Jaký byl hlavní rozdíl mezi touto úrovní soutěže a tou, ve které jste hráli dříve?

Diametrální rozdíl úplně ve všem. Obecně řeknu množství kvalitních zápasů a hraní proti skvělým individualitám v týmech soupeřů. Další věc, už jen to, že je zápas 3x20, je odpoledne a má to nějakou sportovní kulturu je velký rozdíl, než se plácat 2 zápasy 3x15 během dopoledne, kde rozcvičku děláš někde na chodbě v provizorních podmínkách, takže ani ten víc profi přístup do toho nemůžeš dát – ani jako hráč, ani jako trenér. Ve výsledku je pak ten přechod juniora do mužů brutální, když má frajer najednou hrát Národku – cestovat, připravovat se detailně na soupeře, mívat na meetingy a podobně.

V čem se tým během sezony nejvíce zlepšil?

Z trénovaných věcí bych vyzdvihl hru na míčku a kulturu spolupráce více hráčů. Pracovali jsme důsledně na herních principech. Dosud byli kluci zvyklí, že kdo má balón, ten hraje, 1 borec pobíhá jak splašený, zbytek čumí a obránce je jen od slova bránit. Tam se podařilo vybudovat kvalitnější návyky hráčům, byť daleko k ideálu.

Naopak, v jakých oblastech jste nejvíce zaostávali oproti soupeřům?

Především to byla kvalita dovedností v roli 1 dělaných v maximální rychlosti anebo pod tlakem soupeře. Dále byl faktor kondiční připravenost. Vše ale pramenilo z minimální, možná až žádné konkurenci v týmu, kdy nás trápil počet kvalitních hráčů, kteří by bojovali o sestavu a navzájem by na sebe vytvářeli tlak.

Jak hodnotíš individuální výkony hráčů – překvapil tě někdo pozitivně či negativně?

Chci se vyhnout jmenování. Ono, individuální rozvoj hráče si definuju jako soubor několika faktorů – vytvářené tréninkové prostředí, za které nese plnou zodpovědnost trenér a pracovní morálka hráčů, za což naopak nesou plnou zodpovědnost hráči, to jsou ty ovlivnitelné věci. Pak do toho vstupují vnější neovlivnitelné proměnné jako kvalita soupeřů nebo již zmiňovaná konkurence na trénincích. Kluky velmi dobře znám, takže jsem tušil, čí výkony budou pozitivní a čí naopak budou na tuto ligu nedostatečné. Často i nejlepší výkon individuality v kontextu ligy byl podprůměrný. Jeden úhel pohledu je ten pozitivní, že hráč předvede jeho TOP výkon, druhý pak, že to absolutně nestačí na soupeře. Individuální zlepšení všech hráčů za sezónu bylo ale věcí, která mi dělala největší radost.

Jaké jsou hlavní plány pro příští sezonu? Budete v této soutěži pokračovat?

Scénářů je více a záleží na více faktorech v klubu. Je třeba se na to dívat realisticky a to tak, kolik máme hráčů a jakou kvalitu hráčů máme. To je pro mě osobně zásadní faktor.

Před sezonou k tobě přibyl Kuba Kyselý jako asistent, jaká s ním byla spolupráce během sezony?

Hodnotit lze pouze v superlativech. Spolupráce mi vyhovovala, Kubu znám od svých 11 let, já věděl, jaké přednosti má, co může klukům předat díky mnohaletým zkušenostem v obraně. Snažil jsem se mu dát prostor v těchto věcech a důvěřoval jsem mu. Dodal do týmu energii, emoce, drive, zkrátka věci, ve kterých jsem já slabý. Potvrdili to i kluci ve zpětné vazbě v rámci dotazníku, kde kluci detailně hodnotili naše trenérské působení, Kubu si chválili.

Během sezony vás jak na domácí palubovce, ale i na výjezdech podporovali fanoušci, pomohlo to klukům vybičovat se k lepším výkonům?

Hrát doma ve STaRSu bylo fascinující. Vždy jsem se na domácí zápasy mega těšil a věřím, že i hráči. Podpora našich rodičů, kamarádů (a Kamči) byla velká. Moc si toho vážím. I na řadu venkovních zápasů jezdívali fanoušci. Petra P., naše největší fanynka a podpora, jezdila snad úplně všude, bylo to krásné. Moc všem uctivě děkuji.

Ahoj Matěji, jaké to pro tebe bylo hrát poprvé v nejvyšší juniorské soutěži?

Bylo to super i když to výsledkově moc nedopadlo tak jsem moc rád, že jsem si to mohl zahrát a myslím si ze zkušenosti budu čerpat ještě dlouho, přece jenom je to úplně něco jiného než 2 juniorská liga.

Jak bys zhodnotil celou sezonu z pohledu hráče?

Já bych osobně hodnotil sezonu pozitivně ačkoliv to pro nás skončilo už základní části což mě mrzí, naučili jsme se hrát proti jiným systémům na které jsme nebyli z druhé ligy vůbec zvykli a myslím si, že každému z nás to hodně dalo.

Co si osobně odnášíš z této sezony jako hráč i jako kapitán?

Odnáším si spoustu nových zkušenosti do mužského florbalu na příští sezonu a taky smíření s tím že v životě i ve sportu se prostě prohrává.

Byl v sezoně nějaký moment, který vám ukázal, že na tuto úroveň máte?

Za mě to byli určitě zápasy s hattrickem Brno, který se celou sezonu držel na špičce a byl to velmi kvalitní tým, my jsme s nimi po celou dobu, troufnu si říct, drželi krok a rozhodovali individuality, které hattrick měl skvěle, jeden zápas se nám podařilo doma urvat, a to si myslím že byl ten moment kdy nám to ukázalo, že můžeme vyhrávat s kýmkoliv.

Který zápas bys označil za nejlepší výkon týmu a proč?

Poslední domácí zapas, tam jsme všichni fungovali jako tým, a i to šlo z nás cítit z tribuny, i když to byl náš poslední zápas a prakticky o nic nešlo tak jsme chtěli i tak vyhrát a mít ten pocit vítězství

Jak jsi vnímal roli kapitána v těžších momentech sezony?

Snažil jsem se udržet tým v pohodě za každé situace, ale je to samozřejmě těžké, když se skoro pořád prohrávalo, tahle role v týmu je za mě dost těžká i když se to nezdá tak není to jenom o tom, že nosíš nějaký kus hadru na rameni.

Jaká byla spolupráce s trenérem a realizačním týmem?

Spolupráce s trenéry byla skvělá, myslím že jsme spolu dost komunikovali, když byl problém šel jsem za nimi, Kuba nám dal dost zkušenosti do obrany a taky jsme s ním trénovali oslabení které za mě šli nahoru co se obrany týče, dával nám ten feedback, který jsme potřebovali. Gorňas nás takticky připravoval dělal skvěle rozbory videa a dělal daná témata na následující měsíce, je to výjimečný trenér svým přístupem i skvěle složenými tréninky.

Kdo tě v týmu nejvíc překvapil svými výkony nebo přístupem?

Viktor Pyszko , Honzík Bajtek a Tony , první dva jmenovaní mě překvapili hlavně jejich přístupem ať už k tréninku nebo k zapasu , kluci jsou tak poctiví ze to jste ještě neviděli a přeju jim do budoucna jen to nejlepší ať jejich koky půjdou kamkoliv, mají léty potencionál hrát na špičce ať už to bude v jakémkoliv týmu, poslední jmenovaný Danek Tonowski mě překvapil hlavně jeho produktivitou, co on všechno dokáže dotlačit do brány to ani není možné, padalo mu to tam odkudkoliv, určitě to byl jeden z našich základních kamenu v našem týmu a jsem moc rad že se mu tuto sezonu tak bodově dařilo.